Dnes vám ukážeme, jak postupovat při odstraňování nechtěných energií. Nicméně tak můžeme učinit pouze tehdy, když nás o to požádáte. Proto si nás přivolejte a řekněte si o naši pomoc. Své tělo můžete zbavit fyzických i energetických toxinů tím, že se ponoříte do horké lázně s přírodní mořskou solí. Mohou vám však pomoci také rostliny (jak v květináči, tak v zemi) a krystaly, stačí jen je mít nablízku.

Každé vaše rozhodnutí zbavit se toxinů bude úspěšné, proto se nikdy netrapte tím, zda to děláte správně. Po takové očistě si všímejte nově nabyté lehkosti a zvýšené energie.

 * * *

 Myšlenka pro tento den

Dokonale se o sebe starám. Podobně jako koupu své fyzické tělo, očišťuji pravidelně i své energetické tělo. Žádám přitom své anděly, aby mne zbavili všech nízkých energií. Teď jsem ve stavu dokonalé čistoty.

* * *

- z knihy Rady andělů na každý den, Doreen Virtue

ĎAKUJEME:

autor: Svět zázraků

Když vyjdete ze širší perspektivy, pochopíte, že vše, co v životě právě prožíváte, vás připravuje na něco lepšího. Pokud tento týden přistihnete lidi, jak si stěžují, jednoduše jim řekněte: “Nedělejte to.” Naučte se používat svůj hlas k zastavení energie lidí, kteří na vás přenášejí svou nespokojenost. Když posloucháte lidi, kteří si vynucují pozornost, a nasloucháte jejich negativitě, necháváte se ovlivňovat jejich nižší energií. Nemusíte je poslouchat. Když přerušíte lidi v jejich vyprávění, zejména pokud vám vyprávějí své smutné příběhy, pomůžete jim dostat se z nich ven. Sledujte tento týden lidi. Vyprávějí vám stále dokola své bolestné příběhy? Pokud ano, máte s nimi kontakt na úrovni osobnosti, ačkoli byste mohli navázat daleko vyšší spojení.

Ptejte se lidí, co chtějí a kam jdou. Jaké vyšší poslání mohou vytvořit? Přeorientujte jejich pozornost na pozitivní a uděláte totéž pro svou vlastní energii. Buďte ochotni naslouchat velmi pozorně každému, koho tento týden potkáte. Všímejte si, o čem lidé na veřejnosti mluví. Když si všimnete rozhovorů, které nejsou pozitivní, odlaďte se od nich. Nejdříve však těmto lidem pošlete mentálně myšlenku, že se budou dál rozvíjet, a pošlete jim lásku za to, kdo jsou.

 Všimněte si televize, novin a knih, které čtete – jsou v nich pozitivní slova? Pozvedají vaši energii, nebo ji snižují a zasazují vám do mysli negativní představy? Mát absolutní svobodu v tom, co budete číst a co poslouchat. Nikdo vás k ničemu nenutí. Tento týden využijte tuto svou svobodu a svobodnou vůli a pohybujte se v tom nejlepším a nepřínosnějším prostředí, jaké dokážete vytvořit. Dívejte se na lidi a sledujte, z jaké úrovně vycházejí. Uvidíte, že nabízíte mnohé, když pomáháte ostatním do vyššího prostoru. Buďte si vědomi, že v sobě můžete nést světlo a dávat je všem, které potkáváte.

* * *

- z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman

ĎAKUJEME:

autor: Svět zázraků

Ak sú niektorí ľudia v našom živote pre nejakú príčinu, tak je to vlastne vyjadrením našej potreby.

prevzaté z FB

Takže, poďme pekne od začiatku. V 1. hlave, v prvom oddieli základných ustanovení sa píše: 

Čl. 1

Slovenská republika je zvrchovaný, demokratický a právny štát. Neviaže sa na žiadnu ideológiu ani náboženstvo.

Pokiaľ sa neviažeme na žiadne náboženstvo, prečo máme Vatikánske zmluvy? Cirkevní hodnostári sú dotovaní štátom, z daní ľudí.

http://www.forumzivota.sk/index.php?page=22&type=news&id=23&method=main&art=30

Čl. 2

(1) Štátna moc pochádza od občanov, ktorí ju vykonávajú prostredníctvom svojich volených zástupcov alebo priamo. 

Pri posledných parlamentných voľbách sme mali možnosť vidieť, ako tento zákon funguje.

Druhá hlava

Čl. 11

zrušený

Jeho znenie ale bolo: “Medzinárodné zmluvy o ľudských právach a základných slobodách, ktoré Slovenská republika ratifikovala a boli vyhlásené spôsobom ustanoveným zákonom, majú prednosť pred jej zákonmi, ak zabezpečujú väčší rozsah základných práv a slobôd.” Pýtajme sa prečo asi bol zrušený…

Čl. 17

(1) Osobná sloboda sa zaručuje.

Pokiaľ ale budú naďalej prijímané zákony, ktoré osobnú slobodu porušujú a sú nadnárodné, nemožno sa na tento článok odvolávať.

POLITICKÉ PRÁVA

Čl. 26

(2) Každý má právo vyjadrovať svoje názory slovom, písmom, tlačou, obrazom alebo iným spôsobom, ako aj slobodne vyhľadávať, prijímať a rozširovať idey a informácie bez ohľadu na hranice štátu. Vydávanie tlače nepodlieha povoľovaciemu konaniu. Podnikanie v odbore rozhlasu a televízie sa môže viazať na povolenie štátu. Podmienky ustanoví zákon. 

(3) Cenzúra sa zakazuje. 

Keď uvážime, že máme právo na informácie a cenzúra sa zakazuje, stačí si občas pozrieť správy. Informácie o Gorile sa teraz hemžia celým internetom, televíziou aj novinami, no nepostrehla som, aby niekde zverejňovali a zdôrazňovali informácie ohľadom zákona o kopírovaní (ktorý sa mi zdá podstatne dôležitejší než korupcia, ktorá nie je ničim novým), o tom ako to bolo skutočne v Líbii, čo sa skutočne deje v Iraku a okolitých krajinách. Dokonca staršie informácie ohľadom zvrhnutia vlády na Islande, alebo štrajkoch v Španielsku sa objavovali istý čas iba na zahraničných weboch, až neskôr na menej sledovaných informačných weboch.

Čl. 28

(1) Právo pokojne sa zhromažďovať sa zaručuje.

Nie každá demonštrácia, či zhromaždenie bolo pokojné, no aj tie pokojné boli často príliš neprimerane narušené a zastavené políciou.

Čl. 42

(2) Občania majú právo na bezplatné vzdelanie v základných školách a stredných školách, podľa schopností občana a možností spoločnosti aj na vysokých školách.

Bezplatné vzdelávanie? Každý rok na strednej škole rodičia platia príspevok, ktorý je vo výške približne 24 €. Je síce dobrovoľný, ale naša škola je v príšernom stave a tak sa im každé peniaze hodia. Za učebnice som od začiatku roka zaplatila okolo 30 €, pretože na učebné osnovy, ktoré Ministerstvo školstva stanovilo nemáme potrebné učebnice. Dokonca pravdepodobne neexistuje učebnica nemčiny pre stredné školy v slovenskom jazyku, pretože študenti sú nútení používajú české.

Čl. 43

(1) Sloboda vedeckého bádania a umenia sa zaručuje. Právo na výsledky tvorivej duševnej činnosti chráni zákon.

(2) Právo prístupu ku kultúrnemu bohatstvu sa zaručuje za podmienok ustanovených zákonom.

Prijatím zákona o kopírovaní by sme stratili možnosť chodiť na koncerty klasickej hudby, pretože by sa jednalo o porušenie autorstva, mladí začínajúci výtvarníci by nemohli trénovať svoju zručnosť vytváraním reprodukcií umeleckých diel, taktiež hudobníci by nemohli trénovať hru na nástroj prostredníctvom diel, ktoré už boli napísané, divadelné hry by nemohli byť znova uvádzané, citácie z kníh by boli pravdepodobne tiež problémom, a rovnako tak x ďalších vecí.

Čl. 48

(2) Každý má právo, aby sa jeho vec verejne prerokovala bez zbytočných prieťahov a v jeho prítomnosti a aby sa mohol vyjadriť ku všetkým vykonávaným dôkazom. Verejnosť možno vylúčiť len v prípadoch ustanovených zákonom.

Prieťahy v súdnom konaní u nás nie sú ničím výnimočným.

Ešte veľa by sa dalo diskutovať o našej ústave… celú ústavu môžete čítať tu: http://www.fodor.sk/spectrum/ustava.htm

Odporúčame, prečítajte si:

http://www.literarky.cz/tereza-spencerova/7944-soud-zakazal-fotky-podobne-jinym-google-pipravuje-globalni-sledovani

http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=video-ktere-musite-videt-o-zakonu-sopa&cisloclanku=2012010167

a ešte :

Paulo Coelho: Co si myslím o S.O.P.A.

V bývalém Sovětském svazu, v pozdních padesátých a šedesátých letech, bylo mnoho knih, zpochybňujících politický systém, distribuovaných soukromě, jako samizdaty. Jejich autoři na tantiémách nikdy nevydělali ani cent. Právě naopak byli stíháni, diskreditováni v oficiálním tisku a posíláni do exilu – v nechvalně známých sibiřských gulazích. Přesto psát nepřestali.

Proč? Protože potřeboval sdílet to, co cítili. Od evangelia až po politické manifesty – literatura umožnila myšlenkám cestovat a dokonce i měnit svět.

Nemám nic proti lidem, kteří za své knihy vydělají peníze; tak se přece živím i já. Ale podívejme se na to, co se právě děje. SOPA (Stop Online Piracy Act) může zničit internet. Toto je SKUTEČNÉ NEBEZPEČÍ, nejen pro Američany, ale pro nás všechny, protože tento zákon – pokud bude schválen – ovlivní celou planetu.

Jaký mám na to názor? Jako spisovatel bych měl obhajovat “duševní vlastnictví”, ale nedělám tak.

Staré “dobré” časy, kdy měla každá myšlenka svého vlastníka, jsou navěky pryč. Za prvé proto, že jediné, co každý dělá, je, že recykluje stále stejné čtyři motivy: milostný příběh mezi dvěma lidmi, milostný trojúhelník, boj o moc a příběh putování. A za druhé proto, že jediné, co spisovatelé chtějí, je být čten, ať už v novinách, blozích, pamfletech, nebo na facebookovské zdi.

Čím častěji slyšíme v rádiu píseň, tím je pravděpodobnější, že si koupíme celé album. S literaturou to není jinak. Čím více lidé knihu “piráta” znají, tím lépe. Pokud je úvod zaujme, koupí si druhý den celou knihu, neboť není nic namáhavější než čtení dlouhých pasáži na obrazovce počítače.

Piráti světa, sjednoťte se a staňte se piráty pro všechno, co jsem kdy napsal!

1. Někteří ale řeknou: ,,Jsi dostatečně bohatý na to, aby ti nevadilo, že se tvé knihy šíří zdarma.”

V tom mají pravdu, jsem bohatý. Ale byla to touha po bohatství, která mě přivedla k psaní? Ne. Rodina i učitelé mi všichni říkali, že v psaní nemám žádnou budoucnost. Psát jsem začal a nadále píšu proto, protože mi to dává radost a smysl mému bytí. Pokud bych to dělal pro peníze, mohl jsem přestat psát před lety a ušetřit se tak všech těch negativních recenzí, s nimiž jsem se musel vyrovnávat.

2. Vydavatelství řeknou: ,,Umělci nepřežijí, pokud nebudou zaplacení.”

V roce 1999, kdy byly mé knihy poprvé vydané v Rusku (v třítisícovém nákladu), trpěla tato země vážným nedostatkem papíru. Náhodou jsem však narazil na “pirátskou” verzi Alchymisty a uveřejnil jsem ji na mé webové stránce. Rok na to, když krize pominula, se tištěné edice prodalo 10.000 výtisků. Do roku 2002 jsem v Rusku prodal milion kopií a v současnosti toto číslo činí již 12 milionů.

Když jsem cestoval vlakem napříč Ruskem, potkal jsem více lidí, kteří mi řekli, že mé knihy objevili poprvé díky “pirátské” verzí, kterou jsem uveřejnil na webu. V současnosti provozuji stránku “Pirate Coelho“, kam dávám odkazy na mé knihy, které jsou dostupné na internetu. A prodej mých knih stále roste – v současné době je to téměř 140 milionů výtisků po celém světě.

Právě “pirátství” nás může přivést k umělcovu dílu. Pokud se vám nápady autora nebo autorky zamlouvají, budete chtít knihu mít u sebe doma. Dobrá myšlenka nepotřebuje ochranu.

Pokud jste snědli pomeranč, musíte se vrátit do obchodu, abyste si koupili další. V tomto případě je pochopitelné, že zaplatíte na místě. Avšak při uměleckém díle si nekupujete papír, inkoust, štětec, plátno či noty, ale myšlenku – zrozenou z kombinace těchto produktů.

Vše ostatní je buď chamtivost nebo ignorance.

AC24: Návrhy SOPA a PIPA nejsou definitivně mrtvé, ale byly odloženy na neurčito, nicméně v současné podobě se k projednávání nejspíše nedostanou.

Zdroj: http://draksavracia.sk/2012/01/21/co-si-myslim-o-sopa/

Čo z toho všetkého vyplýva? Ak máte záujem o naše články, sťahujte si ich pokiaľ ich tu môžeme mať…. nie je to sranda, od 1.marca začne google všetko sledovať, blokovať, mazať…

Nedá mi to, abych nenapsal pár řádků, týkajících se současného dění kolem nás a upozornil tak na fakt, že probíhající transformaci si každý individuálně může i užít, je to totiž skutečná oslava života a zejména Nového způsobu života.

Přichází na svět něco nového, ale ty porodní bolesti s tím spojené nemusí být vůbec bolestivé a my se potom můžeme pouze radovat z těch krásných změn, ke kterým směřujeme, které se transformují …. Tento článek bych rád věnoval strachům:

Transformace strachů

Povaha lidí je velice zvláštní, bojí se všeho nového, mají rádi jistoty, i kdyby změna směřovala k lepšímu, budou si hájit to, v čem žijí, která pravidla znají. Když dojde ke změně, která je nevyhnutelná, ocení změnu teprve, až si zvyknou a osvojí si pravidla nová. Potom říkají mladým – buď rád, že jsi nezažil co já….. Úsměvné ne?  Lidé mají strach ze strachů, pocit strachů v různé podobě je téměř permanentní a tak se snaží překonávat své strachy – tedy i strach z nového. Bojují se svými strachy. Zbraň se, kterou jdou do boje, je jejich rozum. Ve smyslu poznání, že pokud se bojím něčeho nového, přestanu se bát, když to poznám – a to skutečně funguje. Náboje do zbraně rozumu je pitvání se ve věcech, analýza, pojmenování a zaškatulkování. Potom co lidé věc poznají, přestanou se toho bát. I z tohoto důvodu tolik lidí věří pouze vědě. Zkuste číst mezi řádky – Co není vědecky dokázané (rozpitvané, pojmenované a zaškatulkované) tomu nevěřím (to se bojím připustit). Pokud něco nového, ještě neznámého vstoupí do života jen občasně, potencionální riziko, že nám to ublíží (strachu) není tak veliké, a proto je jednodušší takovou věc moc nepitvat (vynaloženou energii a čas budeme šetřit na něco, co nám do života vstupuje častěji a ještě to neznáme) a nejjednodušší je zaškatulkovat takovou věc do sekce, kam dáváme věci tzv. nevysvětlitelné a nadpřirozené, nejčastěji se taková sekce označuje souhrnně esoterika či magie. Jak vidíte, je to všechno o strachu.

Jsou ale lidé, kteří se nebojí a otevírají se neznámému, proč? Protože pochopili – kdyby nám ty věci, co neznáme, chtěly ublížit, už by to přeci dávno udělaly, to, že se k nim otáčíme zády, přeci neznamená, že nám ublížit nemohou. Přeci svět nefunguje pouze na strachu, musí být něco víc …. A tak věří … jsou věřící … Nebrání se tomu, co neznají a otevřou se. Co slyší od těch druhých, co ten strach mají? „Jsi se zbláznil, to přeci není vědecky dokázané, jsi blázen takto riskovat, skončíš v blázinci ….“ No, ale co se stane potom? Vždyť pokud by měli tito lidé pravdu, tak skončíme v blázinci, pokud se otevřeme a ono nám to ublíží, tak se přeci vrátíme do stavu obrany a zařadíme se do davu. No jo, ale ono se to neděje, lidé se otevírají ve větší a větší míře, místo aby jim to ublížilo a odradilo je to, je jich více a více a nikdo se nevrací. Kdo se otevře, nechce se vrátit zpět do stavu spících, zpět do iluze matrixu. Zjistí, že společnost je založena na strachu – strach o živobytí, strach z násilí, strach z nejistot – strach ze změn… Strachy většinou šířenými veřejnými médii. A oni Ti lidé najednou nekoukají na zprávy, oni přestávají koukat na televizi vůbec a oni se nebojí – oni jsou nenormální. V pořádku – souhlasím. Norma je určována tím, co dělá většina z celku, proto jsem nenormální a jsem na to pyšný. Ovšem více a více lidí se probouzí, spousta lidí už ví, ale ještě jde s davem, cítí neklid a čekají na chvíli, až se odhodlají. Za dveřmi, které se již otevírají, přichází doba, ve které bude mé chování normální a nenormální bude žít v uměle vyvolaném strachu. Já nemám strach, vím, že o mě bude postaráno, vím, že pokud jsem otevřený a přepadnou mne negace, přijde energie, která mne pročistí, zbaví strachů a naplní pozitivem. Energie lásky, která strachy rozpouští. Vím, že smyslem života není strach, ale láska. Láska je energie a ta je všude kolem nás. Však nemohu ji cítit, pokud jsem uzavřený. Uzavření lidé touží po lásce, ale jelikož jsou uzavření, nemohou ji přijmout, nemohou ji cítit. Třeba si nalhávají, že je to láska, ale časem pochopí, že hledají skutečnou lásku. Chcete poznat opravdovou sílu lásky? Sílu bezpodmínečné, všeobjímající lásky? Přijďte a já Vám ji nechám prožít. Potom se rozhodněte sami, jestli se této energii kolem nás otevřete, abyste ji mohli cítit a využívat, kdy potřebujete, nebo jestli půjdete ve šlépějích normy….

Víte, proč toto píšu? Protože tato část transformace, která probíhá právě teď, je určena k transformaci strachů – osobních i kolektivních. Lidé citliví jsou zmatení, cítí strach, ačkoliv neznají příčinu a paradoxně jsou zároveň v klidu. V channelingu Archanděla Metatrona pro rok 2012, který taktéž sdílíme na našich stránkách (www.svetloatlantidy.cz) je přímo uvedena predikce transformace těchto strachů. A jak se zbavit strachů? Tak jak je uvedeno výše – poznat, proč strachy přichází a že se vlastně není čeho bát. O to jsem se pokusil právě tímto článkem, zbytek je na Vás. Pokud toto přijmete za své, ucítíte tu okamžitou úlevu.   Hodně štěstí…   S láskou –Ag-

© 2012 Jan -Ag- Světlák (www.svetloatlantidy.cz)

Tento článek je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

  Zánět je prvotním odrazem boje člověka se světem. Náš život je často spíše bojem než procházkou růžovou zahradou. Obvykle není takový, jak ho ve svých dílech opěvují romantičtí básníci a zažívají zamilovaní. Stačí malá nespokojenost, drobný pocit křivdy a žlučník dotyčného vykazuje známky podráždění. Stačí několik nesouhlasných vět, menší roztržka s partnerem, zbytečné nedorozumění mezi lidmi, a ohroženy jsou (zprvu samozřejmě lehce) naše ledviny a močový měchýř. Stačí skoro nevýznamné zatlačení citlivého člověka osobou vůdčí a racionální do kouta, do pozic, úvah a k úkolům, s nimiž nesouhlasí, a zánět začne narušovat sliznici žaludku toho, kdo je utlačovaný. Mnohdy chceme svému okolí pěkně od plic říct, co si o všem myslíme. Nedivme se pak, že tělo naše ostřejší jednání ohodnotí zánětem horních cest dýchacích, při větších křivdách a pocitech sevřenosti zánětem průdušek. Trvalejší, vhodně nevyslovená a zavčas adekvátně neřešená nespokojenost s partnerem se může u žen projevit výtokem – čili zánětem pochvy a pohlavních orgánů.

  Častokrát nás životní události nasměrují do postavení, v němž vůbec nechceme být, a tak se bráníme – třeba zánětem kloubů. Když v sobě stále nosíme složitou minulost, vytrvale ji oživujeme vzpomínkami, pokud jsme dosud srdcem někomu neodpustili křivdy, které nám způsobil, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku zánětu v tlustém střevě. Nevnímáme-li svůj život jako docela příjemný a přiměřeně sladký, může být oslabena a pak bakteriemi napadena naše slinivka a žlučové cesty. Nepříjemné nadýmání, které je s tím spojené, je vnitřním pláčem a povzdechem unaveného těla. Co mu to stále děláme? Stačí, abychom se k někomu zatvrdili, začali jednat podle strategie „tvrdé ruky”, a hůř začnou pracovat naše játra. Stačí zlost na některá rozhodnutí druhých lidí, náš přehnaný „tah na branku”, v mysli promítané zúčtování s nepřáteli nebo nechuť k vlastním nelehkým rozhodnutím (pro šťastný život zcela nezbytným), a zuby nám bolestí oznámí, že s námi není něco v pořádku. Drobné záněty na pokožce a následně vznikající vřídky jsou pro nás viditelným varováním, že jsme nesprávně (nelaskavě a odmítavě) vnímali svůj život, okolní lidi i svět.

  Někdy se musíme dívat na věci a události, které bychom velice rádi změnili, ale nemůžeme, neboť je to jedině v moci jiných osob (na nichž obvykle citově velmi závisíme). Odezvou našeho vzdoru i ochranou před možnými dalšími těžšími chorobami je začátek zánětu spojivek v oslabeném oku. Opuchnou nám víčka a my již tak dobře nevidíme na tu „hrůzu” kolem nás a navíc máme jiné starosti (s léčením se). Podobně se negativnímu často brání malé děti – zacpávají si uši a nos, zejména v rodinách s dusnější atmosférou. Jejich záněty středního ucha vyjadřují zhmotnělou touhu mladé dušičky raději neslyšet a nevidět (slzí jim oči) dění, které se v jejich okolí odehrává. Děti dobře vyciťují uvolněnost či tíži atmosféry doma, byť možných cituplných chvil nebo nedorozumění nejsou fyzicky přítomny. Prožívané neshody jsou v ovzduší bytu zachyceny a nemusí to být jenom důsledek napětí mezi rodiči, ale zčásti také tíživý odraz jejich komplikovaných vztahů k prarodičům, z práce domů běžně přinášených „chuchvalců” vyčerpání a smutku atd. Kolem dětí se zánětem středního ucha se láska v jimi očekávané míře nerozprostírá a ruku v ruce s tím je omezeno rovněž jejich přirozené vnímání vůní (a mají při onemocnění postižený nos).

  Zánět je nejcitlivějším tělesným indikátorem, který zviditelňuje už malá narušení optimálního prostředí kolem nás i v našem organismu. Ukazuje na naši duševní nespokojenost s tím, co nám život připravil a co si od nás žádá. K pocitům křivd a horší náladě obvykle přistupuje narušení stravovacího režimu a zhoršení kvality přijímané stravy. Čím víc je člověk zasažen následky svého jednání, čím intenzivněji je stresován, tím méně dbá na ostatní kolem sebe, stravu z toho nevyjímaje. Podívejte se na roztěkané, neustále spěchající a plnění svých představ věčně nestíhající jedince. Chvíli nenápadně pozorujte, jak jedí. Je to jedení, nebo spíše závod v házení toho, co jim pod ruku přijde, do žaludku? Naopak člověk klidný a sebe vcelku zvládající si dokáže jídlo náležitě vychutnat. Není mu lhostejné, co má na talíři přichystáno. Duchem vyspělejší člověk se zajímá o kvalitu své stravy i o její dopady na organismus. Záleží mu, co, kdy, kde a jak jí. Příjem jídla je pro něho obřadem a strava lékem.

  Objeví-li se nám někde v těle zánět, nežehrejme: „Mně se ale fakt nic nedaří.” Nerozbíjejme si tělo ještě více pocitem, že nám zánět v něčem brání, nýbrž s trpělivostí a klidem přistupme k jeho léčbě. Dejme svému organismu odpočinout lehčí stravou (dietou), duši v těch dnech potěšme pěknou knihou, srdce povznášející hudbou či léčivým klidem. Naučme se vidět zánět jako pomocníka pro naše včasné zastavení a ne jako nepříjemnou brzdu, bránící nám v rychlém postupu vpřed. Tělo zánětem říká, že to, co jsme dělali a jak jsme uvažovali, nebylo zcela správné. Proto již v chybách nepokračujme (k tomu nám pomáhá a čas k srovnání se dává léčba), neboť naše omyly by se mohly dále zhmotňovat a k naší nelibosti projevit významnějšími nemocemi (např. cystami, nádorky či rakovinou).

  Lepší je stokrát se chvilku zastavit, než jednou jít na velkou operaci. Anebo ne? Každý nechť se rozhodne sám, zdali chce od života občas přijmout drobné varování, nebo až naráz naložit na záda pořádný balvan. Každý ať si svobodně zvolí, neboť on sám si životem ponese povznášející odměny za své chvályhodné skutky, ale i nepříjemné následky svých omylů. Nádherné ovzduší zavládne doma, v zaměstnání i v celé rodině, když naše pohledy na okolní dění budou prosty soudů a nespokojených řečí. Avšak počítejme s tím, že možná hned vedle nás bude dost silný narušitel tohoto bohulibého chování a trýzní nás řádně prověří – to aby se dobro utužilo, popasovalo se svým opakem a slavně zvítězilo (bude-li

trpělivé a vzhůru o pomoc volat).

   Zánět je obvykle vyjádřením našeho souboje s ostatními lidmi. Začíná tam, kde chybí spokojenost s tím, co právě prožívám, co mně svým jednáním připravují druzí a kde nepřijímám jako zcela dostačující to, co nyní vlastním. Zánět přirozeně mizí a vnitřní pohoda se navrací člověku, který se ke skromnosti, porozumění, úctě a lásce k lidem opět přimknul.

  Když jiného člověka potkáme, s jistým obrazem sebe sama se střetáváme.

Žijme proto s otevřeným srdcem a trvalým mírem v duši.

* * *

- z knihy Co nám tělo říká aneb Po stopách nemocí, Miroslav Hrabica

ďakujeme:

autor: Svět zázraků

Člověk, který myslí na sebe na prvním místě, je člověk, kterého si druzí váží, cení a respektují jej. Člověk, který má v životě jasno a je jasně čitelný pro své okolí, pak může sloužit druhým.

prevzaté z FB

Je zde mnoho smrtelných nemocí, které zákeřně napadají fyzická těla. Tento stav není dobrý pro psychiku lidí. Ale všechno zlé, je pro něco dobré. Díky takovýmto zkušenostem dochází k velice rychlému očištění a odstranění minulosti. Duše, které nezvládají sílu nových energií, raději odchází, neboť proměny na

Zemi nabírají stále vyšších obrátek. Dimenze se začínají překrývat a mnozí pociťují „divné“ stavy. Jakoby zde nebyli, nepatřili do této reality, poté se vše normalizuje a náhle se objeví strach, který se za pár minut rozplyne. Mnozí jsou velice ustaraní a nervózní a své stavy nechtěně přenášejí na ostatní. Všechny emoce, které se derou na povrch, je důležité zpracovat. Uvolňování je velice potřebné, neboť díky tomuto přichází velmi rychle do lidských životů něco nového. Dny se prodlužují, i když zatím jen pomalu. Slunce si s vámi hraje na schovávanou. Jakmile se ukáže mezi mraky, snažte se mu nastavit tvář a přitáhnout si jeho energii do vašeho těla. Lépe budete zvládat současné situace. Rozpouštějte svůj strach ve vodě. Voda je velice dobrý vodič a strach odnese tam, kde ho matka Země zpracuje. Rozpouštění je velice důležité. Nadále se snažte udržet své vědomí v co nejvyšších vibracích, i když je to těžké. A také hodně mluvte. Se svými blízkými, s kýmkoliv. Vypovídejte se ze svých problémů, úleva se dostaví. Mnoho složitých situací budete ještě řešit. A nebude jich málo. Ale vše je připraveno tak, abyste byli schopni vyřešit je ke spokojenosti všech zúčastněných. Snažte se vydržet tlak, který je na vás vyvíjen. Vězte, že již brzy přijde čas odpočinku a nadechnutí. Příroda je mocný léčitel. Pokud pustíte přírodu dovnitř sebe sama, pocítíte velmi zvláštní klid a zostření smyslů. Může se stát, že uvidíte jiným zrakem. Vše bude najednou ostré a i barvy budou jiné, nežli jste byli zvyklí. Uvědomujte si své prožitky a energii klidu a vyvolejte ji vždy, když se budete cítit pod tlakem. Vždy vám ochotně přijde na pomoc. Přírodní bytosti jsou velice důležitými, i když často také opomíjenými. Jsou však s vámi všude v přírodě a vnímají vaše problémy. Pomáhají vám i když je nevidíte a necítíte. Možná jste kolikrát cosi zaregistrovali. Ale poté jste odbyli sami sebe. Není důležité, zda je vnímáte, ale to, že jsou tady i pro vás. Tento měsíc je velice očistný a čistí ještě část energií loňského roku. V únoru však již napevno vyrazíte vstříc novým začátkům. Vydáte se na cestu pokroku a růstu, neboť proto jste sem přišli. A nepochybujte o tom, že tato cesta bude úspěšná, neboť vy jste ta cesta.

Maytreia

Zdroj: http://zlata.dusicka.sweb.cz/

prevzaté z:

http://www.moje-pravdy.cz/

Věřte v jejich sílu a působení. Plně se těmto větám svěřte.

• Mám právo na peníze.
• Považuji peníze za legitimní směnný prostředek.
• Peníze jsou v mém životě vítány.
• Peníze jsou v mém životě stejně samozřejmé jako láska a štěstí.
• Život je skvělý.
• Mám vše, co potřebuji.
• Zasloužím si, abych žil/a v blahobytu.
• Vše, co potřebuji, obdržím ve správnou dobu.
• Moje příjmy převyšují mé výdaje.
• Vše, co si přeji, smím obdržet.
• Zasloužím si být úspěšný/á.
• Blahobyt je můj přirozený stav. Vydávám peníze promyšleně a s radostí, s vědomím, že peníze se o to rychleji ke mně zase vrátí.

Následující meditaci jsem si pro sebe napsal před mnoha lety a četl si ji, jak jen to bylo možné – nahlas a z celého srdce. Od té doby mám vždy k dispozici dostatek peněz. Ještě dnes pociťuji v těch větách hlubokou pravdu. Pokud se vám tato meditace zdá příliš dlouhá, vyberte si z ní nějakou část nebo části. Vhodná je ta část, která vás v daném okamžiku oslovuje. Důležité je, abyste cítili, jak se každé jednotlivé slovo stává vaší skutečností, jak v tomto okamžiku nabírá reálné tvary:

“Jsem otevřený a připravený vpustit do svého života peníze. Ve svém životě vytvářím místo a prostor, aby se zázračná energie hojnosti u mne cítila vítána.

Jsem do hloubi duše přesvědčen, že si zasloužím mít peníze. Od této chvíle pohlížím na peníze jinýma očima. Peníze představují v mém životě něco úžasného. Peníze jsou vnějším znamením mého vnitřního bohatství. Peníze vyjadřují mou radost ze života a ukazují proud mé životní energie, kterou teď vedu tímto směrem.

Peníze jsou v mém životě stejně samozřejmé jako jídlo, pití a spánek.

Silou svých myšlenek nyní přitahuji potěšující pocit blahobytu. Mám naprostou jistotu, že vyslaná energie mého přání se nyní, již v tomto okamžiku, manifestuje.

Všeho je nadbytek.

Pro každého z nás, i pro mne. Musím to jen pozvat do svého života.

Jsem otevřený a dostatečně svobodný, abych dokázal vycházet s penězi. Jsem uvolněný od všeho, co by tuto vnitřní svobodu mohlo omezovat. Zbavuji se svých představ nedostatku a už nyní se vidím jako šťastně bohatý.

Peníze jsou v mém životě neomezeně vítány.

Děkuji za to, že se nyní v mém životě uskutečňuje bohatství.”

* * *

- z knihy Prostě si to přejte, a to s lehkostí; Pierre Franckh

Ďakujeme:

autor: Svět zázraků